04.jpg

wvef.org
спасибо ivideosoft.com

Po deštivém extempore, které zrušilo včerejší speciálku ve Fiambale, se přejez andského průsmyku Paso San Francisco zdařil celému konvoji až překvapivě dobře. Zatímco bivak se přesunul do důvěrně známého prostředí pod dunovými horami u Copiapó, závodníci měli na programu 319 kilometrů speciálky plné kamení, prachu a ve druhé polovině i katedrálních dun. Proti předpokladům žádné zásadní zvraty nepřinesla a byla stejně vyrovnaná jako všechny předchozí.

Ne tak pro Vlastu Vildmana, bohužel ! Posádka Liazu č. 545 odjela celou etapu v pohodě, až těsně před cíl, na pozicích od 15. do 17. místa. "Příliš jsme netlačili na pilu. Před námi se v celkovém pořadí vytvořila mezera, že se nedá rozumně dojet, to by se něco muselo někomu stát, pozice za sebou jsme si hlídali. Navíc jsme celou cestu jeli v tandemu s Lazem Marka Spáčila, i v dunách to byl fajn pocit," říká navigátor posádky Martin Macík mladší.

Bohužel, 7 kilometrů před cílem se Liazka zastavila. Motor se protáčel startérem, ale už se nerozběhl. Posádka konzultovala případ satelitním telefonem s bivakem, kde se snažil pomoci týmový elektrikář Petr Čedík, a tak nezbylo, než počkat na příjezd Tatry Tomáše Vrátného, který startoval za posádkou Liazu. "Čekali jsme přes hodinu, Tomáš totiž v dunách mezitím položit Tatru mírně na bok, zpátky na kola mu pomáhala posádka běloruského Mazu," dodává Martin.- V mezidobí chlapci odpojili kardan od převodovky, aby se při tažení bez nastartovaného motoru nezadřela. Tažnou tyč s sebou přední posádky nevozí, a tak bylo jedinou možností lano.

Opět se potvrdilo, jak dobrým rozhodnutím bylo vytvoření Bonver Dakar Projectu jako velkého týmu, kde jedna posádka dokáže podpořit druhou. Tomáš nakonec zapojil Vlastův Liaz na lano a z dunových kopců (tentokrát se nesjíždělo do bivaku z oněch hrozných písečných hor, které tak krásným způsobem zvěčnil při loňském ročníku fotograf Petr Lusk) se oba spustili do Copiapó. Že to byla dobrodružná jízda, o tom není sporu – kamion s neběžícím motorem brzdí minimálně a hlavně mu nefunguje posilovač řízení. "S Vlastou jsme tahali za volant oba dva, abychom dokázali zatočit. Za těch deset kilometrů mám ruce absolutně vyždímané," dodává Martin Macík. Aby toho nebylo málo, v cíli už čekal doprovod týmu s tažnou tyčí, která se ale při táhnutí vozidla zlomila. Nakonec tedy až do bivaku dojela Vlastova Liazka na laně. Na nemocný motor se vrhli mechanici a celý týmový motorářský mozkový trust. Čeká je další bezesná noc...

 

Martin Kolomý: stále na dohled pódia i přes drobné potíže s motorem

I přesto se trable s motorem opakovaly i dnes, byť Martin celý úvod etapy jel v čele a na druhém waypointu dokonce vedl. "Začal mi vynechávat pedál plynu, do motoru nešel signál. Zvláště při výjezdech strmých dun, kdy auto nesmí zpomalit nebo se zastavit, to bylo hodně nepříjemné," dodal bruntálský pilot, který ani tehdy, kdy jde do tuhého, neslevil ze své původní taktiky. "Stále jedu to své a bezhlavě nezávodím. V celkovém pořadí se to zamotává, ale pojedeme úplně stejně i zítra. Ta špička jede neskutečnou střelbu a je zajímavé, že to všichni zvládají. Já ale nechci naši Tatru někde roznést po dunách."

Dodejme, že výbornou etapu zajel Marek Spáčil, jehož Liaz bez potíží dokončil na 14. místě. Podobně výbornou etapu měl motocyklista David Pabiška, který dojel do cíle na 40. místě a v celkovém pořadí poskočil na 41. příčku.

V celkové klasifikaci je kolem stupňů vítězů pěkně těsno, ale všechny zbývající posádky Bonver Dakar Projectu v soutěži pokračují. Martin Kolomý nyní figuruje na čtvrté příčce – na tu třetí mu zbývají 3 minuty (jenže Karginov vyhrál poslední dvě etapy a jede ve velkém "laufu"), za Martinem už mocně dotahuje Gerard de Rooy, aby se zmocnil alespoň pódiového umístění. Předposlední etapa je vlastně poslední pouštní zkouškou, která ještě využije prostředí Atacamy, jemuž se letos po letech spíše vyhnula. Protože jsme v letošním Dakaru svědky mimořádné vyrovnanosti všech favoritů, kteří jsou navíc skvěle připraveni, bude Martinova pozice při obhajobě alespoň třetí příčky velmi obtížná. Rusové i de Rooy mají závod rozjetý skvěle.

V loňském roce obsadil Martin Kolomý 7. místo se ztrátou okolo 7 hodin. Nyní může být třetí nebo pátý a neztrácí na vedoucího Nikolajeva ani hodinu. Více už napoví trasa z Copiapó do La Sereny.

 

 

 

Jiří Vintr

Magazín Racing Life

Jezdci a týmy

 

 
 

 

 

 

Partneři

Návštěvníci
117
Články
2440
Odkazy
39
Počet zobrazených článků
3838678
Dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1569
1478
5054
28868
75031
3481964

Vaše IP: 54.227.6.156
Server : 2018-01-17 19:14:07

Back to Top