04.jpg

wvef.org
спасибо ivideosoft.com

Celý článekKdyž jsem sledoval, jak se média jakéhokoliv druhu letošnímu Dakaru věnují, měl jsem radost. Internet, televize, noviny, časopisy sice mírně zaostávaly, ale zájem tu byl, a to bylo podstatné. Zaujal mě však novodobý fenomén zpravodajských serverů, a sice diskuzní místnosti. Kdo chtěl, mohl připojit svůj názor. Když jsem se však probíral tímhle vox populi, bylo mi poměrně smutno.

Zaujal mě však novodobý fenomén zpravodajských serverů, a sice diskuzní místnosti. Kdo chtěl, mohl připojit svůj názor. Inu, zájem byl velký. Když jsem se však probíral tímhle vox populi, bylo mi poměrně smutno. Je-li tohle průkazný vzorek motoristického fanouškovstva, pak potěš koště... Pro nestranného pozorovatele nebylo lehké pročítat ty návaly zlosti, žlučovité výlevy založené na neznalosti, typického českého anonymního frajírkovství, exhibování za hranicí slušnosti, neschopnosti analyzovat situaci, osobních antipatií a na neochotě ocenit upřímnou snahu o solidní výsledek, byť nekorunovanou výsledkovým úspěchem.

Fotogalerie DAKAR 2006

Tak se čtenář mohl dočíst „znaleckých posudků“ o tom, jak jezdí Tomeček rychle, jaký je Loprais dědek, „že tam vůbec ještě leze,“ že „bude ještě v devadesáti jezdit po poušti čtyřicítkou,“ že „vrcholem arogance je vyhodit Kalinu a nahradit jej členem rodiny,“ že „když na to nemá, tak co ještě někam chodí“ a zejména dojemné byly anonymní statě o „špatné reprezentaci republiky, která je vysílá do světa,“ „umění včas odejít na vrcholu,“ „ostudě před světem,“ a to zejména těch, co „se nezeptají lidí od pásu, co je potřeba, protože ti mají často lepší nápady, než kdejakej inženýr“ a vůbec, „žije z podstaty a dávných úspěchů“ a „Tatra by ho tam neměla posílat.“ Ano, citace, dva týdny v jednom kuse. Nás, kteří jsme se snažili dotyčným věci vysvětlit, a to na rozdíl od nich slušnou formou, bylo pomálu. Řekl bych, že právě tohle je typickým rysem českého sportovního fanouška, tedy plácání po zádech, když se daří, a příkré odsouzení v dobách opačných, nikde jsem neviděl takovou absenci loajality. A nebo nás je víc a jenom jsme k tomu mlčeli?

Fotogalerie DAKAR 2006

Tak tedy jen na okraj pro všechny ty, kdo nejsou schopni slušné a konstruktivní kritiky: reprezentovat na Dakaru může každý, kdo si to zorganizuje, kdo sežene sponzory, které přesvědčí, že jim má co nabídnout, kdo si dokáže auto připravit nebo zajistit jeho kvalitní přípravu jinde, kdo zvládne organizační přípravu celého projektu a je ochoten pro to po celý rok udělat maximum, a teprve potom přidá ten element, který spojuje pedály a sedák. Lopraisův i Tomečkův tým jsou soukromé a je jen na nich, jak si svou účast zorganizují, nikdo z pivních znalců jim u toho asistovat nebude. Je i na nich, koho nasadí jako členy posádek, protože jen oni potom nesou kůži na trh, oni slíznou smetanu za případnou slávu, ale také nesou zodpovědnost za neúspěch. Dakar není v jejich případě o splnění nějakých výkonnostních norem, kvalifikačních limitů ani schopnosti probojovat se do A-mužstva. Je o tom, že tyhle lidi toto závodění baví a naplňuje, a proto se na něj vydávají, pro každého účastníka je metou něco jiného. Uspět chtějí všichni. Do značné míry je to individuální záležitost: když splníme to penzum, co oni, mohu jet jako pilot já, nebo kdokoli jiný, třeba i ti kecalové od piva.

Fotogalerie DAKAR 2006

Aby bylo jasno: o Dakar se zajímám dvacet let, umím vidět to, zda si tým zadá nějaké výkonnostní cíle a zda jich dosáhne, tím se měří jejich úspěch či neúspěch. Ale nikdy bych si nedovolil vyslovit hotový soud o tom, že někdo nemá někde co dělat. Nelze nevidět, že v současné situaci je několik týmů rychlejších než tatry, ale to přece není a nemůže být důvodem k jejich odchodu ze scény, stejně tak i jejich pilotů, kteří si účast sami zařizují, nebo ano? A na závěr jeden příklad za všechny: ten pán už je také trochu prošedivělý a jmenuje se Jean-Louis Schlesser. Má za sebou skvostnou okruhovou kariéru a na Dakaru exceloval na konci 90. let, kdy závod dvakrát vyhrál. Řadu let patří ke špičce, ale rok od roku je zřejmé, že jeho tým ze svých pozic ustupuje mamutí síle továrních týmů, byť ani jeho ekipa není žádnou popelkou. Přesto se stále snaží, jde svou vlastní, svébytnou cestou a dokáže se zlepšovat, byť v celkovém pořadí už jej na bedně nahradily VW a Mitsubishi, ale slušného etapového umístění občas dosáhne. Ten pán je mimochodem o rok starší než Karel Loprais, je mu skoro 58 let... Na žádném diskuzním fóru jsem neviděl, že by francouzští fandové Schlessera zatratili, že by jej odsoudili za to, že „na to tak zvaně nemá.“ I když se v celkovém pořadí už pohybuje ve druhé polovině první desítky, jeho svébytná snaha má na Dakaru své místo, stále je součástí širší špičky a nikomu z francouzských fandů tuze nevadí, že už vyhrávají jiní (mimochodem, Schlesser i letos přidal jedno etapové prvenství.) Jeho účast je tak stále zajímavá i pro jeho sponzory. Myslím, že nejsem sám, komu by Mr. Buggy a jeho modré kreace na Dakaru chyběly. Já bych při předstartovních prognózách nd Schlesserem a jeho kolegy rozhodně rukou nemávl, i když za hlavní adepty na vítězství považuji už jiné borce. A podobně jsou na tom tatrovky a Karel Loprais. Také tu paralelu cítíte? A co jsem vlastně chtěl takto kostrbatě říct? Třeba něco o loajalitě a o tom, že kdo má Dakar rád, skousne i to, že se nevyhraje a třeba i to, že se skončí jako spráskaný pes a nebo s bramborovou medailí a několikahodinovým odstupem za tou absolutní špičkou. Mezi jaké fanoušky se řadíte vy? Jiří Vintr

Magazín Racing Life

Jezdci a týmy

 

 
 

 

 

 

Partneři

Návštěvníci
117
Články
2440
Odkazy
39
Počet zobrazených článků
3839081
Dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Minulý měsíc
Celkem
962
1951
6398
30212
75031
3483308

Vaše IP: 54.91.16.95
Server : 2018-01-18 06:59:27

Back to Top